Heb 9 | CzeCSP | STEP | [Také] první smlouva měla ustanovení služby Bohu a pozemskou svatyni.

Hebrews 9

Pozemská a nebeská svatyně

1 [Také] první smlouva měla ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}ustanovení ^▼▼v. 10 služby ^{▼▼v. 9.14; Ř 12,1} Bohu a pozemskou ^{▼▼ř.: světskou} svatyni. ^{▼▼Ex 25,8} 2 Neboť byl zřízen ^{▼▼n.: připraven} první stánek, ve kterém byl svícen, ^{▼▼Ex 25,31—39} stůl ^{▼▼Ex 25,23—29} a předložení chlebů; ^{▼▼Mt 12,4p} tomu se říká svatyně. 3 Za druhou oponou byl stánek, kterému se říká nejsvětější svatyně. ^{▼▼Ex 26,33} 4 ⌈V něm byl⌉ ^{▼▼ř.: mající} zlatý kadidlový oltář ^{▼▼Ex 30,1—5} a schrána smlouvy, ^{▼▼Ex 25,10—22} ze všech stran obložená zlatem, v níž ^{▼▼Ve schráně byly jen desky smlouvy; ostatní předměty byly vedle ní.} byl zlatý džbán obsahující ^{▼▼ř.: mající} manu, ^{▼▼Ex 16,32} Áronova hůl, ^{▼▼Nu 17,25} která rozkvetla, a desky smlouvy. ^{▼▼Ex 25,16; Dt 10,5} 5 Nad ní byli cherubové ^{▼▼Ex 25,18} Slávy, zastiňující slitovnici. ^{▼▼ř. 'prostředek / místo usmíření', název víka schrány; Ex 25,17p} O těchto věcech teď není třeba jednotlivě mluvit.

6 Když jsou tedy tyto věci takto připraveny, do prvního stánku vcházejí kněží stále ^{▼▼Nu 18,2—6} a konají bohoslužebné úkony; 7 avšak do druhého ^▼▼v. 3 jen jednou za rok ^{▼▼Ex 30,10; [tj. v Den smíření (jom kippur), desátý den sedmého měsíce (Lv 16,29)]} vchází sám velekněz, a to ne bez krve, kterou obětuje ^▼▼8,3p za sebe i za ⌈nevědomosti lidu⌉. ^{▼▼tzn. hříchy lidu spáchané v nevědomosti} 8 Tím Duch Svatý ^{▼▼3,7; 10,15} ukazuje, že ještě není zjevná cesta ^{▼▼10,19—22; J 14,6} do svatyně, dokud stojí první stánek, 9 který je obrazem ^{▼▼ř.: podobenstvím} přítomného času. Podle něho se přinášejí dary a oběti, které nemohou v jeho svědomí ^{▼▼v. 14; 10,2.22; 13,18} přivést k dokonalosti ^▼▼7,19 toho, kdo Bohu slouží; 10 týkají se pouze pokrmů, ^{▼▼13,9; Lv 11,2} nápojů ^{▼▼Nu 6,3} a různých omývání, ^{▼▼ř. baptismos (srv. 6,2); Lv 11,25; Nu 19,13; Mk 7,4} což jsou jen tělesná ^{▼▼tzn. vnější; 7,16} ustanovení, uložená do času nápravy.

11 Ale když přišel Kristus jako velekněz ^▼▼2,17! ⌈budoucího dobra⌉ ^{▼▼ř.: budoucích (var.: nastalých) „dober“ (pl.); 10,1} skrze větší a dokonalejší stánek, ^▼▼v. 24 ne rukama ^{▼▼Mk 14,58; 2K 5,1} udělaný, to jest ne z tohoto stvoření, 12 vešel ne skrze krev kozlů a telat, ^▼▼v. 19 ale skrze svou vlastní krev ^▼▼13,12 jednou provždy ^▼▼7,27 do svatyně, když získal ^{▼▼ř.: nalezl; (srv. Př 2,5p; Oz 12,9p; Mt 10,39)} věčné vykoupení. ^{▼▼v. 15v; L 2,38} 13 Jestliže totiž krev kozlů a býků a popel ^{▼▼Nu 19,9} z jalovice kropením posvěcuje znečištěné ^{▼▼ř.: ty, kteří se stali 'obecnými' (= ztratili posvěcení)} k čistotě těla, 14 čím více krev ^{▼▼1Pt 1,18n} Krista, který skrze věčného Ducha ^{▼▼1Pt 3,18} sebe samého obětoval neposkvrněného Bohu, očistí ^{▼▼1,3; 10,2; Sk 15,9} naše ^{▼▼var.: vaše} svědomí ^▼▼v. 9 od mrtvých skutků ^▼▼6,1 k službě živému ^{▼▼1Te 1,9} Bohu? ^{▼▼n.: !}

15 Proto je prostředníkem ^▼▼8,6 nové smlouvy, ^▼▼8,8 aby po jeho smrti, která nastala pro vykoupení ^{▼▼v. 12v; Ř 3,24} z přestoupení spáchaných za první smlouvy, přijali zaslíbení ^▼▼6,12! věčného dědictví ^{▼▼Sk 20,32} ti, kdo jsou povoláni. ^{▼▼n.: pozváni; 3,1; Mt 22,3—8; Zj 19,9} 16 Neboť kde je závěť, ^{▼▼ř. diathéké znamená 'smlouva', ale také 'závěť'} je nutné, aby byla prokázána ^{▼▼ř.: přinesena} smrt toho, kdo ji ustanovil, 17 neboť závěť je platná jen po mrtvých, protože nikdy nemá platnost, dokud žije ten, kdo ji ustanovil. 18 Proto ani první smlouva nebyla uzavřena bez krve. 19 Neboť když Mojžíš pověděl všemu lidu každé nařízení podle Zákona, vzal krev ^{▼▼Ex 24,6} telat ^▼▼v. 12 [a kozlů] s vodou a se šarlatovou ^{▼▼Lv 14,4} vlnou a s yzopem, pokropil samu knihu Zákona i všechen lid 20 se slovy: Toto je 'krev smlouvy, kterou vám přikázal Bůh'. ^{▼▼//Ex 24,8} 21 Také stánek a všechno nářadí pro službu Bohu pokropil krví stejným způsobem. ^{▼▼Lv 8,15; 16,14—16} 22 A téměř ^{▼▼Lv 5,11—13} všechno se podle Zákona očišťuje krví ^{▼▼ř.: v krvi} a bez vylití krve ^{▼▼Lv 17,11} není odpuštění.

Kristus jedinou obětí zrušil hříchy mnohých

Bylo tedy nutné, aby obrazy těch věcí, které jsou v nebesích, byly takto očišťovány, avšak samy nebeské věci jsou očišťovány oběťmi lepšími, ^▼▼6,9! než jsou tyto. 24 Neboť Kristus nevešel do ⌈svatyně udělané lidskýma rukama, která je předobrazem té pravé⌉, ^{▼▼n.: svatých míst udělaných … jsou předobrazy těch pravých (ř. pl.); 8,2} nýbrž do samého nebe, ^▼▼4,14 aby se nyní za nás ukázal před Boží tváří. ^▼▼7,25 25 Nepřišel ani proto, aby častokrát obětoval sám sebe, jako velekněz každoročně ^▼▼v. 7 vchází do svatyně ^▼▼v. 2 s ^{▼▼ř.: v} cizí krví, 26 neboť by musel od založení světa ^▼▼4,3 častokrát trpět; nyní však je zjeven ^{▼▼1J 3,5} jednou ^▼▼v. 12 při dokonání věků ^{▼▼Mt 13,39} ke zrušení hříchu skrze svou oběť. 27 A jako je lidem uloženo jednou zemřít ^{▼▼Gn 3,19} a potom bude soud, ^{▼▼2K 5,10} 28 tak i Kristus, když byl jednou obětován, aby vynesl ^{▼▼7,27; Iz 53,12; 1Pt 2,24 ('vynesl na dřevo kříže'); ř. anaferein je mj. technický termín pro přinášení oběti} hříchy ^{▼▼1J 3,4} mnohých, podruhé se bez ^{▼▼n.: bez (souvislosti s) hříchem} hříchu ukáže k záchraně ^▼▼5,9 těm, kteří ho očekávají. ^{▼▼1K 1,7; Tt 2,13}